Mluvní cvičení

V pátek 19.září jsem měl při češtině mít mluvní cvičení.Vybral jsem si klatovskou osobnost-Václava Matěje Krameriuse.Text jsem si sice stáhnul z wikipedie ale naučit se za skoro ani ne jeden den půl stránky nazpaměť je,alespoň pro mě,nadlidský výkon.
Šlo mi to špatně a při představě pana profesora Šmída to šlo ještě hůř,nakonec jsem se to tak něják naučil a šel jsem,trochu proti své vůli do školy.
Text mluvního cvičení jsem dal o přestávce přečist kamarádům a všichni,k mému zklamání mi řekli že je text krátký,takže mě srazili sebevědomí ůplně k zemi.
První hodinu jsme měli hudební výchovu a ta hodina bohužel rychle utekla a za chvíli už jsem seděl ve třidě na češtinu.
Když vešel p. profesor Šmíd tak se mi udělalo ještě víc špatně.
Jakmile jsem uslyšel ůvod do hodiny musel jsem před tabuli.
Začali se mi klepat nohy a ruce a ještě jsem zblbnul ůvod.
Asi půlku textu jsem věděl z hlavy ale pak jsem měl uplné okno,takže jsem se musel spolehnout na svůj zmačkáný papír na kterém jsem kvůli svým rozklepaným rukám skoro nic neviděl,ale nakonec jsem to ze sebe všechno vysypal a čekal jsem na Šmídův rozsudek.
Čekal jsem jak mi vynadá ale on řekl-Dobré,ale trochu přerývané.-Šel jsem zpátky do lavice a ještě dalších 10 minut se mi klepaly ruce.teď jsem docela rád že Šmíd mluvní cvičení neznámkuje.Jinak bych nejspíš dostal 5.