Je to závodní hra, ve které se můžete prohánět v až 95 historických závoďácích z let padesátých, šedesátých a konce sedmdesátých. Konkrétně jsou to touringová auta do r. 1965 (kategorie TC-65), Grand Touringová auta do r. 65 (GTC-65) a Grand Touringová auta a Touringová auta do r. 1976 (GTC-TC76). Hra nepřímo navazuje na povedené GTR (FIA GT Racing Game) a je to vlastně takové volné pokračování, byť s jinými okruhy, s vylepšenou grafikou a mnohem staršími automobily. Od první minuty vás nenechá na pochybách, že jde o ryzí simulátor a o skutečně závody, a to slovo skutečné bych chtěl nejméně třikrát podtrhnout.
Na začátku nemáte nic. V garáži jen Mini Cooper S a jako druhé auto Forda Cortinu (byť v úpravě Lotus) a před sebou dlouhou sběratelsko-závodní kariéru. Celá hra je rozdělena do několika sekcí a k dalšími postupu vpřed musíte dokončit napřed část A, potom B, pak C a tak dále. Vždy si můžete zvolit obtížnost (celkem pět stupňů, od úplného nemehla po profesionála) a zároveň se smířit s tím, že na čím menší obtížnost jezdíte, tím méně peněz za jednotlivá vítězství získáváte. Ale zase je postup vpřed podstatně snazší.
Když jsem už nakousl ta auta. Autoři trochu mystifikují, protože těch 95 vozů ve hře ve skutečnosti není (také kde by se tam tolik aut vzalo, že ano, když ani tolik aut GTC neexistovalo). Některé vozy jsou zkrátka jen v několikerém barevném provedení, podle toho, k jakému závodnímu týmu patří. Přesto je počet vozů úctyhodný a tak tento marketingový trik velkoryse opomeneme.
Vždyť která jiná hra vám dá možnost vyzkoušet si Austin Healey 3000, TVR Giffith 400, Chevrolet Corvette 65, Ferrari 275 GTB, Ford GT40, Jaguar E-Type, Lotus Elan, Lotus Elite, Mercedes 300SL, Renault Alpine A110, Shelby Cobra Coupe, Shelby GT350, BMW CSL, Chevrolet Corvette 76, DeTomaso Panterra, Ford Capri, Ford Escort RS 2000, Porsche 906, Porsche 911, Porsche 914? Nebo Abarth 1000TC, Alfa Romeo GTA, Ford Falcon Sprint, Ford Mustang, Jaguar MK II, malý Mini Cooper S a další? Žádná! Já tedy vím jen o jedné a tou je GT Legends.
Všechny vozy mají vlastní rychlostní charakteristiku a specifické jízdní vlastnosti nastavené podle originální předlohy. To znamená, že se s každým vozem napřed musíte naučit zacházet. Pečlivě se s ním seznámit a nějakou dobu trénovat, než si budete moci dovolit jezdit na doraz, jako profík. Jiným způsobem se ovládá Mini Cooper S (auto mistra Beana), které má malý motor, malá kolečka a náhon na přední kola - a úplně jinak se jezdí s přemotorovanou Shelby Cobra. Něž se prokoušete k supersportovnímu Porsche 906, tak si opravdu užijete závodění až nad hlavu.
• Vyladění parametrů vozu
Hra umožňuje jednotlivá auta řádně vyladit. Nastavit si tuhost pružin, tlumičů, příčných (většinou zkrutných) stabilizátorů, změnit světlou výšku, množství paliva v nádrži, tlak vzduchu v pneumatikách a dokonce poměr převodů v rozvodovce (u některých aut také jednotlivé stupně v převodovce). To je plus.Ale bez základních znalostí, které potřebuje mít každý závodní inženýr, je běžný hráč pěkně v troubě. Problém je v tom, že potřebujete přesně vědět, jak která jednotlivá technická součást auta vypadá, k čemu v autě je, co dělá a jak vlastně funguje. Když to nevíte, je to problém. Jak jste na tom třeba vy? Víte, jak vypadá takový záklon a příklon rejdového čepu? Co je poloměr rejdu a co to znamená odklon kola? Co je pastorek hřebenového řízení? A hlavně, co to udělá s vaším autem, když třeba to či ono změníte, nastavíte jinak? Asi těžko. Leda že byste za sebou měli specializovanou průmyslovku nebo neméně specializovanou vysokou.
GT-Legends je částečně vstřícná hra k uživateli, neb mu dává k dispozici jakýsi posunovač, kde si může posouváním "táhla" nastavit přetáčivost nebo nedotáčivost auta a další parametry. Na obtížnost Professional ale s tímhle udělátkem stejně nemáte šanci, protože 95 procent úspěchu je perfektní vyladění auta a slide decentní nastavení neumožňuje.
• Extrémní simulace
O jaké že simulaci závodění jsem to v úvodu mluvil? Tak abyste měli představu, o čem se tu vlastně bavíme. Nejenže vám ke konci závodu začnou vadnout brzdy a už prostě do zatáčky nedobrzdíte, jak byste asi potřebovali. Nejenže vám ke konci závodu začnou odcházet pneumatiky podle toho, jak moc je zatěžujete, a to přesně na té straně, na kterou je zatěžujete (plus je tu závislost na tuhosti pružin, rozložení brzdné síly, tlaku v pneumatikách atd.). To je u téhle hry jaksi normální.
Extrémní je to, jakým způsobem jsou technické parametry jednotlivých vozů převedeny z praxe do virtuální reality. Jeden příklad za všechny. Ford Mustang. Sportovní karoserie, obrovský motor a v něm písty velké jak hrnky na kafe. Pod plným plynem šílený řev a cválající kůň nejen ve znaku na masce chladiče. Tohle auto zná asi každý automobilový fanda. Ale málokdo už ví, že ještě před Fordem Mustang vyráběl Ford jiný model sportovního kupé. To kupé že se jmenovalo Ford Falcon Sprint. Mělo hranatou, pontonovou karoserii, bylo rozložité jak limuzína Cadillac, co se s ní vozí Hollywoodské filmové hvězdy a odpružení mělo jak... jak výletní parník Franz Ferdinand. Tak hrozně se houpalo. Přes příznivou cenu se moc neprodávalo.
V pozdějších fázích hry se dostanete k autům, které svými výkony předběhly dobu, ale jejich podvozky zůstaly značně pozadu za možnostmi motoru. Výrobci to řešily použitím extra-širokých pneumatik, tzv. práskaček, balónů. Ale ty opět nefungují, dokud se pořádně nezahřejí. Řídit takové monstrum, vůbec ho udržet na silnici je, řeknu vám, umění – a ještě s takovým autem závodit? Uff…
• Okruhy
• Grafika a model poškození
Tvůrci za ten rok od GTR stihli vylepšit svůj grafický engine. GMotor2 má podporu pro DX9 a také ho využívá. Hromada efektů od oslnění sluncem, kamínků na asfaltu (na trati) až po kouř od spálených pneumatik. Některé textury jsou opravdu super, takže, 1 GB RAM prosím, minimálně. Na starších grafikách by ale hra měla běžet taky. Všechno je zpracováno do nejmenších detailů, včetně přístrojových panelů uvnitř vozu, pohybů a jednotlivých animací. Světla svítí, jak vepředu, tak brzdy vzadu. Problematiku stínů nastavených na max., které nefungují, řeší patch (v základní hře jsou stíny zubaté až hanba). Jinak opravdu nemám výhrad. Jediné, na co jsem zatím nepřišel, je to, proč mi při pohledu z kokpitu nefungují ručičky na otáčkoměru a tachometru. (že bych něco špatně přepnul v nastavení?).Kolize je možné nastavit v závislosti na stupni realističnosti. Auta jsou plně zničitelná a když se dostanete do nějaké mlýnice, přijdete minimálně o odrazky, nárazníky a další drobnosti, které z vás soupeři spolehlivě očešou. Můžete poškodit kola a další věci.Jedinou slabostí jsou kolize. Občas se stane, že hra jakoby zmatkuje a dovolí naprosto nereálný střet. Občas to vypadá, jako by auta nebyla plechová, ale spíš jakési jezdící houbičky na nádobí. Občas se mi stalo, že můj vůz přejel auto soupeře a na záznamu to pak vypadalo, jak když buldozer válcuje krabičku z papíru. Divné.
• Umělá inteligence
Jsem toho názoru, že dobrou závodní hru dělá jediná věc: intenzivní závodění. Abych vám to co nejlépe přiblížil. V GT Legends se hravě dostanete do situace, kdy se na trati potkají auta nestejných výkonnostních parametrů a přitom s jednotlivými přednostmi a slabinami tak perfektně vyváženými, že není možné si to neužít. Většinou máte na výběr - auto se silným motorem, velkou rychlostí, ale také vysokou hmotností a dlouhou brzdnou dráhou. Nebo auto se slabým motorem, malou maximální rychlostí, ale také malou hmotností a krátkou brzdnou dráhou.
I když jsou u obou kategorií časy na jednotlivé kolo prakticky stejné, nemůže to platit v jednotlivých úsecích trati. V zatáčkách a na rovinkách to je nebe a dudy. Takže když si to hasíte po rovince na okruhu v Monze s Fordem Cortina, který je aerodynamický asi tak jako krabice na boty, nemůžete se divit, že se za chvíli ozve "WROUUUM" a váš pracně budovaný náskok pošle k čertu soupeř v autě s motorem z náklaďáku. Jediná možnost, jak se s ním vypořádat je, vybrzdit ho při nájezdu do nejbližší zatáčky, jinak vám na další rovince ujede.
V tom okamžiku máte nervy napnuté jako špagáty. Hledáte kousek místa, protože v té zatáčce prostě musíte být první, ale umělá inteligence je natolik obstojná, že je schopná si na vás počíhat a obsadit vám ideální stopu. A když už se jí dostanete na kobylku, klidně vám to okamžitě vrátí, neboť je schopná brilantních předjížděcích manévrů. Zajímavé je, že v průběhu závodu nejezdí AI jedno kolo stejně dobré jako druhé, ale je schopna šetřit si pneumatiky a zaútočit na vás ve chvíli, kdy to nejméně čekáte. Soupeři se také úspěšně perou mezi sebou a dělají nevynucené chyby. Na obtížnost Professional se musíte sakra snažit, abyste vyhráli. Zkrátka, umělá inteligence a celkové vyvážení hratelnosti je asi nejlepší stránka hry, i když i ona si vybere slabší chvilku a na nečekané situace někdy reaguje velmi zvláštně.
Jestli existuje nějaká kategorie, nad kterou jsem se rozplýval už u GTR, tak to jsou jednoznačně zvuky motorů. Tohle SimBin prostě umí. Někdo může považovat za líbivé švitoření slavíka, mému uchu zní líbezně zpěv šestilitrového osmiválce... Jinak co se týká zvuků, je vše přibližně stejné jako u GTR a tedy na špičkové úrovni. HW nároky zní: minimálně 2,2 GHz Pentium 4 (nebo obdobné AMD), hlavně velkou RAM (tedy více jak 512 MB RAM, třeba 1 GB), dále DirectX 9.0 grafickou kartu kategorie mainstream nebo high-end, (asi lépe s 256 MB V-RAM). A pak v případě problémů přes GTLconfig.exe snižte detaily, vnuťte DX8 nebo v samotné hře nemějte zapnuto více jak 8 aut v nočních závodech.
• Čeština recenzí jsme si počkali na u nás prodávanou českou verzi GT Legends od distributora SeVeN M. I stručný manuál byl částečně v češtině, což jsou jistě pozitivní informace pro mnohé z vás. I když se překlad neobešel bez chyb. Chápu, že přeložit některé technické výrazy pro člověka neznalého techniky je asi velmi komplikované. Například výraz anti-roll-bar je správně přeložen jako příčný stabilizátor, ale výraz springs (nebo též spring) je přeložen jako odskok a nikoliv jako pružina (přesněji tlačná pružina), kterou ve skutečnosti je.